Roadtrip Katalánskem
Harmonogram
Tento výlet vznikl dost na poslední chvíli. O tom, že v červnu odletíme na týden pryč, jsme se vlastně sami dozvěděli až cca 10 dní před termínem. Ale to už je u nás tak nějak zvykem. Otevřeli stránky Norwegian a bylo jasno – Barcelona Olé !
Nevýhodou letenek, kterou jsme si zprvu neuvědomili, byl odlet v 6:45, který znamenal buďto zaplatit šílené peníze za taxi nebo vyrazit sockou ve 4 ráno. Matěj zvládl cestu až do Barcelóny bravůrně (dokonce se dá říct, že vlastně ani nekňučel). Otec se párkrát málem zhroutil no a máma velkou část prospala.
1 Den – Tossa de Mar
2 Den – Girona
3 Den – Lloret de Mar
4 – 7 Den – Barcelona
Den 1 - Tossa de Mar
Vzhledem k tomu, že dovolená má sloužit k odpočinku, byla představa 6 dnů strávených v obrovském městě s naším panem domácím jaksi lehce za hranou. Proto bylo od začátku rozhodnuto, že si půjčíme na 4 dny auto a vyrazíme se válet na pláže Costa Bravy a na závěr se do Barcelony vrátíme.
Po přistání na Barcelónském letišti proběhla standardní nasírací etuda s půjčovnou automobilů – tentokráte jsme si půjčili Citroen C4 Cactus (nejodpornější auto, které jsme kdy řídili). Hlavní rozdíl mezi půjčováním auta v Norsku a ve Španělsku je ten, že ve Španělsku se vás někdo snaží permanentně oškubat. To se taky nakonec povedlo. Za přehlédnutí poznámky, že záloha musí být stržena z kreditní a nikoliv debitní karty, jsme si připlatili 60€.
Díky brzkému příletu jsme z letiště vyráželi cca v 11:30 a do našeho výletního sídla městečka Tossa de Mar jsme dorazili kolem jedné hodiny a měli jsme celé odpoledne před sebou. Cesta z letiště nevedla žádným centrem, takže jsme to prostě projeli dálnicemi (mýtné circa 10€) a sjeli až do Tossy.
Ubytování jsme měli zajišťěno přes booking.com v hotelu Marina Tossa. Malý hotel, který měl výbornou cenu. Standardně jižansky ušmudlaný hotýlek, který měl fajn bazén a byl situovaný lehce mimo centrum. Součástí byla i fajn polopenze, kterou jsme ozkoušeli poprvé a s děckem naprosto ideál.
Po ubytování se, jsme se rovnou vyrazili podívat k moři. Cesta byla tak dlouhá, že jsme se nemohli moře a slunce dočkat. Trošku nás překvapil drsný písek, který se bez bot zvládal jen velmi těžce a voda, která byla takzvaně “na otužilce”. Táta ze středních čech se hned hecnul a matka z horského liberce smočila nožku a pádila se ohřát do rozehřátého písku. Matěj si na pláži našel velkou louži a s totálním nezájmem o moře si vystačil právě s louží.
Tossa de Mar je vesnička známá hlavně díky hradu, který se vyjímá hned nad pláží. Už jen z cesty na pláž jsme byli nadšení. Vůně mořskýh plodů, toulající se rusáci, moře a velkolepý hrad, na který by se dalo koukat nekonečně dlouhou dobu.
Po návratu jsme dali Matěje spát a s pocitem, že bychom měli jít taky spát, jsme okamžitě utíkali do hotelového baru. Pivo Miguel sice není Plzeň, ale když díte spí a stojí to jenom éčko, tak přeci nebudete přebírat.
Den 2 - Girona
Úterý – jediný den, na který byla deštivá předpověď počasí. Naplánovali jsme si tedy výlet do Girony. Město, které je od Tossy vzdáleno asi 50 km, má překrásné historické centrum a natáčela se tam 6. řada populárního seriálu Hry o Trůny.
Cesta šla bez problému, stěrače stíhaly stírat a náš bájný kaktus šlapal jak měl. Rozhodli jsme se nenervovat se s hledáním levného parkování. Pro parkování jsme vzhledem k dešti zvolili jedno z placených parkovišť v centru (cena cca 1€/h byla dost přijatelná a ušetřila spoustu starostí).
Když jsme vylezli z auta, tak samozřejmě lilo jako z konve. Přijde mi, že v průběhu celého dne ten déšť dokonce zvládl gradovat, a tak jsme si naší Španělskou dovolenou užívali po Norsku – kočárek přikrytý plášťěnkou a sami taky v pláštěnkách.
Měli jsme štěstí, že jsme vyrazili v předsezóně, díky tomu jsme městem kráčeli téměř osamoceni (což se taky dalo připsat vydatnému dešti a tomu, že všichni normální turisté popíjeli v barech). Přes drobný incident (asi hodinový brek kvůli bolesti bříška v prostřed silného deště) jsme byli z Girony nadšení.
Po této scénce přišla na Matese únava a tak (zatímco se pán nechal převléknout a vložit do vyhřátého kočárku), jsme jako zmoklé slepice protrajdali zbytek historického centra. Město je jedním z center katalánské hrdosti, a tak nechybí spousta krásných historických uliček a hlavní ulice kde jsou všechny domečky natřené v barvách katalánské vlajky.
No a nakonec – jídlo! Dle dopourčení jednoho z místních barmanů jsme si zašli na typickou španělskou paelu a mořské plody. Stálo to za to. Za cenu fastfoodového jídla v centru Osla, jsme dosali opulentní hostinu, která nám hned vynahradila déšť a pláč. I přesto, že se naše nohy trochu zahřáli, vnímali jsme varhánky, které se nám pomalu, ale jistě tvoří na nohách.
Když se Matěj vzbudil, už bylo na čase mu dát trochu prostoru se vyběhat. V Tosse na recepci nám paní doporučila město Salt, které je od Girony vzálené cca 12 minut jízdy. Je tam velké nákupní centrum, jehož součástí je i dětské hřiště. Byli jsme všichni promočení, takže i nákupák, kde bude teplo, bude fajn. Nutno dodat, že obecně nákupní centra nesnášíme (říká táta). Takže jsme vyrazili.
Večer strávený jak jinak než u hotelu (u bazénu) na baru.
Den 3 - Lloret de Mar
Den 3 – a zase je krásně. Takže rovnou k moři, než se přesuneme do velké Barcelony. Pláž už bohužel neobsahovala malé loužičky na pláži, takže jsme Matěje odkázali na velkou studenou louži.
Jedna paní důchodkyně na pláži nám nabídla, že nám udělá společnou fotku. Neradi o podobné akce škemráme, ale když už se někdo nabídne, tak proč toho nevyužít, že? Jedná se o ojedinělou šanci pro mámu dostat se na fotku mimo vlastních selfies…
Škoda jen toho prstíčku, který byl přes většinu fotek. Ale dvě fotky nám z toho přeci jen vyšly 😀
Po krátké studené koupačce za využití kyblíčku a lopatiček pořízených v Gironě, jsme se rozodli pokračovat do centra města, které je kouzelné a dá se projít za dopoledne. Navíc svítilo krásně sluníčko a zmrzlinové stánky začaly právě otevírat.
Když se Mates královksky po 2 hodinách probudil, tak jsme ho naložili do auta a přesunuli jsme se do asi 15 minut vzdáleného Lloret de Mar. Cíl byl jasný – dětský vodní park Gnomo. I přesto, že je tam chlorovaná voda, chtěli jsme Matějovi udělat radost.
Za vstupné 9 EUR (platí pouze dítě) jsme si užili nějakou tu zábavu. Ideální je to ovšem pro starší dětí, protože tam byl skvělý lanový park, který byl pro Matěje zatím pouze jako inspirace.
Před odjezdem jsme se zastavili v místní restauraci na pizzu a kafe a u té příležitosti jsme se slečny servírky zeptali, zda v okolí není nějaká písečná pláž. Dostali jsme doporučení na fantastickou pláž Santa Cristina, která je od parku vzdálená pouze asi 2 km. Po krátké objížďce jsme se dohodli, že návštěvu pláže necháme na příští den.
Při cestě do parku i po cestě zpět jsme měli možnost z auta vidět Lloret de Mar – takhle pro nás vypadá letní peklo. Velké, ošklivé město plné gigantických paneláků like hotelů, kasín a hospod. Byli jsme zkrátka šťastni z toho, že jsme si vybrali výrazně menší, autentické a historické městečko pro náš pobyt.
Den 4 - Stěhování do Barcelony
Náš stěhující den. Věci jsme si měli vystěhovat do 11:00. Měli jsme v plánu to stihnout dříve. Nechtěli jsme moc ztrácet čas na hotelu a raději vyrazit na koupačku a pak už hurá do Barcelony, ať na ni máme co nejvíce času.
Koupaní na Santa Cristině bylo překrásné. Kdybychom do stejné oblasti jeli s malým dítětem znovu, asi bychom chtěli jet sem. Krásná písečná laguna s mořem jak na Seychelách a v tuto dobu pouze s pár lidma.
Ačkoliv se nám toto místo moc líbilo, natěšení jsme asi po hodině ujížděli směr Barcelona do víru španělského velkoměsta.
Cesta už nám zabrala pouze cca hodinku. Na závěr jsme se lehounce zamotali v chaosu města, když jsme se snažili zaparkovat v přeplněných ulicích a obecně chaosem španělské dopravy. Nakonec jsme to vyřešili tak, že pouze máma s Matějem zůstali na apartmánu a otec (blízko infarktovému stavu z dopravní situace) odjel vrátit auto na letiště.
Hned po ubytování se v našem krásném bytě (pro 6 lidí) jsme rovnou vyrazili do města. Kousek od nás se nacházel Park Güell. První skvost, který se v tomto městě nesmí vynechat. Táta už v něm byl asi 3x, takže jsme vyrazili napřed, abychom si to mohli v klidu projít.
Tady už bylo úplně irelevantní, že jsme v předsezoně, protože v Barceloně jsou turisté pořád. Ale Matěj je stále ještě roztomilé uchechtané dítě, takže se na nás všichni smáli a raději uhýbali z cesty.
Než jsme to stihli celé obejít, tak už si nás táta našel. Dali jsme půl hodinky chill na místním dětském hřišti a valili jsme si to k Sagradě.
Máma: Perlička je, že jsem u ní už stála, ale koukala jsem na tuto budovu (viz následující obrázek) a vůbec jsem se neotočila dozadu, abych si všimla, že Sagrada stojí přímo za mnou.
Přicházeli jsme z jiné než z hlavní ulice, takže příchod k ní vypadal spíše jako vlez do nějakého parku. V první okamžik už jsem plánovala, že je to ideální místo na vytažení Matěje z kočárku a nechání ho se proběhnout, než mě Petr opět upozornil ať zkusím zvednout hlavu nahoru.
Óoo bože, je to opravdu velemocná budova. Zakusíte takový ten pocit, že kdybyste neměli s sebou dítě, tak byste si někam sedli na lavičku a civěli na ni klidně i půl dne. Sagrada Familia, budova (chrám svaté rodiny), která stále není dostavěná. Staví se z peněz, které se vyberou na vstupném, tak jak si to Antoni Gaudí přál, a to už od roku 1882. Tato památka je na seznamu světového dědictví UNESCO a je to nejnavštěvovanější místo v celém Španělsku.
Výborný je, že hned vedle udělali (nejspíš lidi, kterým to myslelo) dětský park, takže i malé děti (třeba jako je Matěj), které památky zatím moc nezajímají, se můžeou nějak zabavit.
Chvilku jsme tu jen tak koukali, ale rozhodli jsme se pokračovat a den pořádně využít.
Velkou výhodou toho, že Petr už v Barceloně několikrát byl, bylo, že nemusel moc koukat na mapu a téměř vždy se orientoval a věděl kam jít. Mě s Matějem za sebou pouze vláčel jako ovečky. Další zastávka byla tedy vítězný oblouk u stanice Monumental.
Pro jeden den toho bylo až až a tak jsme vyrazili domů. Oproti Oslu je v Barceloně výrazně míň obchodů s potravinami, ale nakonec se nám podařilo nakoupit základ španělské večeře, kterou jsme si udělali v pohodlí našho domova (neb dítě je dítě a večerní program dovolené je dosti jiný než za našich mladých let …).
Den 5 - Barcelona (Staré město)
Pokoje se dali krásně zatemnit, takže nás náš Matěj vzbudil až okolo 8 ráno, což rozhodně není standard.
Snídani jsme se rozhodli koupit si cestou. Město, kde se jedí samé croisanty a pije káva na každém rohu, nás přeci nezklame. Město nás nezklamalo, zato naše přirozená vlastnost čekat na lepší, nás dovedla až ke stavu, že jsme byli před snídaní hlady celí zesláblí na cestě k Placa Catalunya.
Nebudu se extra rozepisovat, ale vzali jsme to následovně:
- La Rambla – tady jsme si konečně někde koupili to kafe a snídani
- Plaça de Catalunya – zde jsme potkali týpka, co se rozhodl čůrat do křoví na náměstí a spoustu japonských turistů, kteří evidentně v životě neviděli holuba, tak jsme se raději dekovali pryč
- Mercado de La Boqueria – nakoupili jsme si smažené, obalované mořské plody. Bylo to emmm delicious! (tržnici rozhodně doporučujeme navštívit)
- Plaça Reial – chill s Matějem a příjemné posezení
- Plaça Portal de la Pau – monument, v natěšení na akvárium jsme si ho jen vyfotili a rovnou jsme pokračovali dál. Za náma se totiž blížilo hned několik škol, které mířily stejným směrem.
- Barceloneta – byli jsme jen na kraji, pláž prý není nic moc, takže výhled nám bohatě stačil
Matýsek stále né a né spát, tak jsme zvolili taktiku jít ho maximálně unavit do Barcelonského akvária. Akvárium bylo pro Matěje trochu zklamáním, protože jsou všechna akvária chráněná proti přímému kontaktu – což dává smysl, ale Matějovi to smysl nedávalo.
Každopádně akvárium rozhodně stojí za to. Matěj se nakonec vyřádil v dětské části, kde bylo spoustu prolézaček a míst kde mohl běhat s ostatními dětmi. Výjimečné možnosti potápět se s žralokem bílým v kovové kleci jsme nakonec nevyužili.
Cestou za naším dalším cílem jsme si nakoupili keramické suvenýry v autentickém malém krámku, kde katalánský děda opravdu tvoří a pouze nepřeprodává tovární výrobky. Krámek se nachází ve stejné ulici jako Gaudího dům Palau Guell.
Tím dalším cílem byl právě Palau Guell. Vzhledem k tomu, že jsme nebyli uvnitř v Sagradě, tak jsem si chtěla projít aspoň jeden z jeho domů. Petr se nabídl, že mezi tím zkusí jezdit a Matěje uspat a ať si to v klidu projdu. Navíc bylo potřeba využít toho, že se venku nestála nekonečná fronta, která tu je obvyklá.
Zatímco máma procházela dům s fantastickou architekturou, zbytek rodiny si užíval nedalekého náměstíčka Garribaldi. Když se máma vrátila, Matěje jsme na sílu uspali (neb náměstíčko plné holubů a lokálních umělců nebylo místem pro spaní). My jsme si pak v klidu mohli užít staré město a gotickou čtvrť, která je asi nejmalebnější z celé Barcelony a v tento předsezonní čas nám zajistil i nepřeplněnost uliček.
Vzhledem k počtu kroků a stále většímu dusnu jsme se rozhodli vyrazit domů – po cestě jsme potkali další z Gaudího domů, tentokrát už jsme ho jen obdivovali z venku.
Museli jsme dodržet naše malé předsevzetí, že tuto dovolenou nebudeme nijak hrotit. Chtěli jsme ji pojmout opravdu dopočinkově. Na pokoji jsme si udělali pozdní oběd (tentokráte založený na skvělých španělských klobáskách a salátu).
Naší odpolední zastávkou se stala, už jednou zmiňovaná, nemocnice Hospital La Pau, kterou jsme měli pár kroků od našeho apartmánku. Jen tak mimochodem je na seznamu UNESCO.
Nádherný areál, který dodnes funguje jako nemocnice a část jako muzeum.
Nejvíc skvělý bylo to, že si tady Matěj mohl běhat jak chtěl a nikomu nepřekážel. Téměř žádní turisté. Pro nás ideální.
Hned za zády, (tady už si máma všimla) jsme měli Sagradu. Bylo nám nějak líto, k ní znovu nejít, tak jsme si procházku o kousek prodloužili. Tentokrát jsme to pro obměnu prošli jinou ulicí.
Už toho bylo opět nejak dost, takže přišel čas vrátit se domů. Využít vany, kterou máme (né náhodou) na bytě a psychicky se připravit na zpáteční cestu.
Večer si máma udělala ještě krátký výlet spojený s nákupem magnetek. Chtěla vidět Sagradu v noci nasvícenou.
Den 6 - Návrat domů
Obvykle máme téměř stoprocentní jistotu, že nás Matěj ráno vzbudí, raději jsme si dali budíka. Věci jsme měli předsbalené. Dokonce jsme si na apartmánu i vyprali, abychom si vezli domů čisté věci a nemuseli jsme hned po příjezdu vše prát, chytrý že?
Cesta na letiště nebyla krátká, ale měli jsme spoustu zážitků, o kterých si povídat a hlavně jsme měli dítě, který veškerou zábavu řešilo tak nějak za nás.
Na letišti jsme zvládli vše odbavit a v klidu projít security checkem. Přeci jen už jde znát, že neletíme s dítětem poprvé a umíme se na to připravit.
Využili jsme letištního salonku, kde jsme si udělali pohodičku. Nasvačili jsme se, protože let nebude krátký. Bohužel se nám to na poslední chvíli ještě dost protáhlo. Samotné boardování začalo o hodinu později než bylo plánováno. Aspoň, že byl hned u gaty dětský hrad a spousta norských dětí. Tohle čekání před gatou by nám ani tak nevadilo. Blbý to začlo bejt ve chvíli, kdy jsme čekali ještě další hodinu zavřený v letadle. Tzn. už 2 hodiny zpoždění a pak navíc ještě 3 hodiny let. Matěj byl fakt hodnej, ale i tak to bylo náročný. Furt jen vymýšlet zábavu. Hned jakmile procházeli letušky s občerstvením jsme do sebe nalili kafe a snědli brownies.
Na závěr tedy zhodnotit klíčové body dovolené v Barceloně:
- Barcelona je krásné, ale velké město. Moc si tu neodpočinete a naopak nachodíte milion kroků.
- V Barceloně se dá pořídit za cca 15€ na dva dny na osobu neomezený ticket, který platí na všechnu dopravu včetně vlaku z letiště. Doporučujeme koupit hned na letišti.
- Girona rozhodně stojí za návštěvu – a je to kousek vlakem!
- Za návštěvu stojí i další města jako Besalú, Figueres či Tarragena, které jsme bohužel neměli šanci stihnout.
- Většina lístků na klíčové atrakce se dá koupit online. My jsme problém s frontami neměli, ale o týden později je radno tuto možnost využít.
- Costa Brava umí být krásná i děsivě hnusná. Proto se vyplatí koukat po menších místečkách, která jsou zastrčená a ideálně i s trochou historie, které si katalánci stále váží.
- Car rental companies ve Španělsku jsou slušně řečeno podvodníci. Obrňte se trpělivostí a smiřte se s tím, že původní cena bude 2x vyšší z jakéhokoliv důvodu. Budete na kratší straně provazu, protože si nechcete kazit dovolenou. Doporučujeme detailně vyfotit auto před i po a řádně si vyfotit stav nádrže při odevzdání auta.
Byla to nádherná dovolená. Klidně bychom zůstali déle. Myslím, že náš cíl, užít si jí hlavně s Matějem jsme dodrželi.
No a další dobrodružství nás čeká za pár dní. Next adventure here we go!