Itálie v kempu Lignano Sabbiodoro
Úvod
Do Lignana Sabbiodoro jedeme podruhé. A to je u nás docela silné doporučení — míst, kam se vracíme, zas tolik není.
Není to dovolená, kde bychom objevovali. Je to dovolená, kde přesně víme, co nás čeká, a právě proto funguje. Jede s námi babička, jede Danka s dětmi a ve chvíli, kdy vystoupíme z auta, děti zmizí. Mají tady svůj gang a od té chvíle je potkáváme hlavně u jídla.
Lignano má jednu věc, kterou se jinde těžko hledá: moře, které je dlouho mělké a hlavně teplé. Dítě do něj pustíte a nemusíte stát po kolena v ledové vodě s nataženou rukou.
Bydlíme v malých chatkách v Campingu Sabbiodoro. Není to luxus a ani to tak není myšlené — v kempu je všechno, co potřebujeme. Restaurace, bary, obchod a aquapark, do kterého se dá utéct, když je na pláži moc horko.
Souhrnné video z výletu
Cesta a příjezd do Lignana
Logistika byla letos trochu oříšek. Jeli jsme dvěma auty — naším volvem a babiččiným malým. Aby měli co nejprázdnější auto, vyzvedla jsem babičce kufry už pár dní dopředu a k nám jsme si vzali ještě Anetku, ať se ostatní pohodlně vejdou.
Samotný pátek pak byl den, kdy se neudělalo nic v klidu. Já šla ještě do práce a vzala s sebou Amálku. Petr mezitím vyrazil s Anetkou a Matějem na Fajt fest. Naštěstí hrál už kolem druhé odpoledne — kdyby ho nasadili na večer, byla by z toho pořádná komplikace. Takhle si z toho udělali zábavné odpoledne a Matěj si při zvukovce dokonce zahrál na bicí. Po práci jsem naskládala všechny věci do auta, aby ráno nebylo co řešit, a šla brzy spát. Petr s dětmi dorazili kolem sedmé.
Sraz s babičkou jsme měli v Českých Budějovicích v pět ráno. Pro nás to znamenalo vyrazit kolem třetí, liberečtí museli ještě dřív. Na tyhle noční starty jsme už docela vycvičení, protože takhle odjíždíme vždycky. Velkou část cesty totiž ujedete, zatímco děti spí — a to je výhoda, kterou nic jiného nenahradí.
Na pumpě u Budějovic jsme se sešli přesně podle plánu a dali si snídani. Odtud si Petr přesedl do babiččina auta a babička přesedla ke mně. Nechtěli jsme, aby babička řídila takhle dlouhou trasu, a Danka neřídí — takže jsme si s Petrem auta rozdělili a každý odjel celou štreku sám.
Do Lignana jsme dorazili kolem oběda. A ještě to odpoledne jsme vyrazili na kola. Musela jsem Petrovi ukázat cyklostezku do Latisany, protože jsem na něm viděla, že potřebuje spravit náladu. Pláž totiž není nic, co by vyhledával — být na místě, kde je jeden slunečník vedle druhého, mu působí mírné trauma. Vyjížďka byla krásná, jen máte přitom pocit, že vám někdo fénuje hlavu. Vedro tedy bylo.
K večeři jsme dojídali zbytky toho, co jsme měli navařeno na cestu. Chatky jsme měli od sebe kousek vzdálené, ale nakonec to vůbec nevadilo.
Večer jsme si vyrazili do města na zmrzku a koupit žetony do Parco Junior, který si děti moc oblíbily loni. Matěj s Amákou dostali před odjezdem od babičky a dědy 100EUR na to, aby zvaly všechny děti na zmrzku. Tak jsme hned první den museli vyrazit.
Day 2 - Především u moře ...
Day 3 - Z výletu na kolo - nic
Day 4 - Grado, Marano lodí
Day 5 - Na pozdní oběd do Bibione
Day 6 -
