Logo
Sardinie – Smaragdové pobřeží
28 Čvc 2021

Sardinie – Smaragdové pobřeží

Post by Zuzana Caislova

Termín: 1.7.-14.7.2021
Místo: Il Mirto Residence
Doprava: Letadlem

Něco o Sardinii

Sardinie je italský ostrov, který leží ve Středozemním moři. Má strategicky velmi dobrou polohu. Ze severu ostrova sousedí s Korsikou, z východu s pevninskou Itálií, ze západu se Španělskem a z jihu s Tunisem. Z historického pohledu byla tedy významným centrem pro obchod, ale samozřejmě i třeba pirátských nájezdů. Ostrov se dá plynulou jízdou přejet od severu na jih za jeden den nicméně by to byla obrovská škoda takto spěchat a neužít si jeho krásy.

Vybrali jsme si severní část ostrova, které se přezdívá Smaragdové pobřeží. Už z názvu vyplývá, jakou barvu má místní moře. Písečné pláže a moře v barvě smaragdu, jsou podél celého pobřeží ostrova.

Sardinie - Smaragdové pobřeží 1

Na letišti jsme díky poctivosti dědy měli vše dokonale připravené. Problémy ohledně covidových opatření jsme tedy naštěstí neměli žádné. Příjemným překvapením na security checku bylo setkání s Barborou Špotákovou, která měla v tento den navíc narozeniny a na letišti byla z důvodu odletu do Osla v rámci diamantové ligy. V salónku jsme se občerstvili a bez stresu počkali dokud nás nevolali k letadlu. Let byl s dětmi úplně v klidu. Matěj si hrál s lego panáčkama a Amálka seděla na klíně a prohlížela si hračky.

Sardinie - Smaragdové pobřeží 2

Po příletu na ostrov nás ještě čekala jízda mikrobusem do našeho ubytování. Trvalo to cca 50 minut než nás bus vyhodil před recepcí hotelu. Po pár minutách sezení na recepci jsme si uvědomili, že jsme už doopravdy v Itálii a věci fungují trochu jinak než u nás v čechách. Především tím, že rozhodně není potřeba nikam spěchat. Pro mojí povahu je to často na kolaps. Asi jsem trochu zrychlená a mám ráda, když věci odsejpaj a pomalé čekání, než někdo dohovoří a nebo psaní na počítači rychlostí šneka, to není nic pro mě. Nicméně přibližně po hodině vyplňování formulářů, jsme konečně dostali klíče od našeho apartmánu. Pak už jen asi půl hodinky počkat na pana šerpu, který nám měl v malém vozítku odvézt zavazadla.

V apartmánu nastalo malé překvapení, když nám pro Matěje místo postele, připravili dětskou rozkládací postýlku pro miminka. Takže jsme tam měli dvě. Nakonec nebyl problém ji vrátit a tím, že tam byl rozkládací gauč, jsme to bez potíží vyřešili.

Apartmánem a jeho lokací jsme byli celkově dost nadšení. Byl na kopci, takže k moři se člověk trochu prošel, ale mělo to ten benefit, že tam příjemně foukal větřík a apartmán byl zasazen do olivovo – oleandrového háje. Držela se tam velmi příjemná teplota, což pro Amálku bylo to nejlepší. Nechtěli jsme ji vozit někam, kde se bude pouze potit a nebude moct spát a tohle bylo naprosto ideální.

Areál měl tu nevýhodu, že supermarket, který měl být jeho součástí, pravděpodobně zkrachoval, a tak jsme hned druhý den museli vyrazit do městečka Palou, které bylo od nás 4km. Mohli jsme jet buď za 20EUR hotelovým taxi a nebo za 1,5 EUR/os veřejným busíkem. Zkusili jsme tedy bus, ve kterém jsme nakonec jezdili prakticky sami. Ještě jsem měla plán, že bych do Palau každé ráno běhala pro snídani a menší nákup do batohu, ale hned druhý den jsem měla úpal a celou noc jsem zvracela. Pak už se mi po rozpálené silnici do Palau moc běhat nechtělo :D.

Sardinie - Smaragdové pobřeží 8

V Palau jsme udělali první velký nákup, abychom si mohli na apartmánu vařit a taky jsme pozjišťovali nějaké info ohledně výletů. Plus nesmím zapomenout, Matěj si zde splnil svůj malý sen a setkal se se svým nejoblíbenějším hrdinou – spidermanem.

Sardinie - Smaragdové pobřeží 9
Sardinie - Smaragdové pobřeží 10

Pro mě byla tato dovolená takovým tréninkovým campem. Snažila jsem se tu každý den chodit plavat, běhat a cvičit. Ostatně, když šly děti spát času na to bylo dost.

Sardinie - Smaragdové pobřeží 11

Oproti Chorvatsku, ve kterém jsme byli na konci května, tady už mělo moře výrazně příjemnější teplotu. Dalo se koupat tak, aniž byste dostali infarkt, ale zároveň to bylo stále osvěžující. Obě dvě děti jsme se snažili koupat, co nejvíce to šlo a vždy jsme nějak rozumně kombinovali bazén a moře. U Amálky jsme jen dávali pozor, aby nebyla moc na slunci.

Sardinie - Smaragdové pobřeží 17

Co bylo skutečně uchvacující, byly západy slunce. Asi jsem na to lehce ujetá. Východy slunce nestíhám, protože (díky bohu) máme spící děti, a tak je za žádnou cenu nechceme rušit a všichni raději spíme, co to jde. Každopádně ty výhledy byly skvělý. Téměř vždy mi to vyšlo, že děti usnuly, šla jsem si zaběhat a cestou jsem se kochala tou krásou. Jediná nevýhoda byla, že jsem musela většinou běhat po silnici, což pro mě není až taková zábava a po setmění je to navíc i lehce nebezpečný.

Sardinie - Smaragdové pobřeží 18

Tím, že v okolí nebyl žádný obchod, do kterého bychom mohli chodit nakupovat, dost jsme si oblíbili malý rodinný bar, který byl kousek pěšky. Prakticky nebyl den, kdy bychom se tam nezastavili na něco ke sváče ať už to byl čerstvý croissant, káva, nanuk a nebo plnohodnotné jídlo. Postupem času už jsme se i my staly součástí této rodiny.

Výlet do nárdního parku La Maddalena

La Maddalena je národní park, který byl z našeho rezortu, co by šutrem dohodil a říká se, že kdo tento park nenavštíví, jako by ani nebyl na Sardinii. Je to souostroví hned několika malých ostrovů, které mají ty překrásné katalogové pláže a cítíte se tam jako v karibiku. Matěj si tento výlet moc užil. Stal se hlavním posluchačem kapitána Franca na lodi Blue Rider. Výlet stál 100EUR/osoba a v ceně bylo i občerstvení, kvalitní víno a nealko. Průběžně se stavělo na koupání v moři a kapitán Franco to doplňoval slušnou dávkou historie.

Sardinie - Smaragdové pobřeží 23
Sardinie - Smaragdové pobřeží 24
Sardinie - Smaragdové pobřeží 28
babička s dětmi

Capo D’Orso

Dalším z našich výletů byla mohutná žulová skála, která postupem času, větru a dalších vlivů vymodelovala tvar medvěda Capo D’Orso. Odsud bylo vidět sousední ostrůvky San Stefano, La Maddalena a Caprera.

Od nás to nebylo daleko, dalo se to dojít pěšky. Matěj si to nadšeně celé vyběhnul. Nahoře jsme potkali partu mladých Španělů, se kterými se dal hned do řeči, protože jedna slečna měla (stejně jako on) na triku znak Supermana. Udělali jsme si několik fotek a zase jsme šli pomalu dolů. Foukal tam tak silně vítr, že jsme měli co dělat, aby nám neuletěly čepice.

Zatímco my jsme s Matějem lezli nahoru, tak Amálka zůstala s babičkou a dědou v restauraci a čekali tam na nás.

Sardinie - Smaragdové pobřeží 29
Výhled z podmedvěda
Sardinie - Smaragdové pobřeží 30
S malým uzlíčkem

Maják Faro di punta Palau

Jednou z mých běžeckých štací byl mini výlet podél pobřeží. Standardně mi to opět vyšlo na západ slunce. To místo bylo samo o sobě prostě magický a díky (asi) coroně, nebyla nikde ani noha.

Sardinie - Smaragdové pobřeží 35
Západ slunce u majáku
Sardinie - Smaragdové pobřeží 38

La Maddalena městečko

Krom souostroví La Maddalena je na hlavím ostrově i staré historické městečko. Každou půl hodinu tam z Palou jezdí trajekt. Městečko je přesně to, co od Itálie očekávate. Samé kavárny, restaurace, kouřící italští důchodci, barevné domky a prodejny šperků. Nádhera. Prošli jsme se, dali si skvělé jídlo, sklenku vína a jeli jsme zpět. Ideální výlet bez prostojů.

Sardinie - Smaragdové pobřeží 39
La Maddalena
Sardinie - Smaragdové pobřeží 47
Výhled z trajektu při vplouvání do přístavu

Ačkoliv nejsem fanda jógového exhibicionismu, tak par fotek jsem si přeci jen udělala. Chtěla jsem Petrovi ukázat jak nádherné je místo, kam si každý večer chodím užít svoji chvíli klidu bez dětí. Dříve mě jóga nebavila, ale od té doby, co se narodil Matěj a měla jsem problémy s vyhřezlou plotýnkou, je to taková moje záchrana, relax a protažení po běhu.

Sardinie - Smaragdové pobřeží 48
moje soukromé šmudlání jogy u moře

Tento spot byl součástí sousedního hotelu, do kterého jsme měli přístup. Večer nikdo neřešil, kdo je kdo, a tak jsem si tam pravidelně zevlila.

Pár tipů na závěr

Doprava

Příště bych zvolila cestu autem. Vypadá to, že se dá jet do Livorna a odsud jezdí pravidelně trajekty, které jsou vybaveny restauracemi, hernami, bary a dalšími atrakcemi, aby člověk zabavil jak sebe, tak i děti. Auto je totiž nezbytnou součástí na ostrově. Půjčení auta stojí cca v průměru 120EUR/den. Taxi je taky předražené (4km – 20EUR)

Ceny

Na ostrově je obecně docela draho. Ceny bych přirovnala skoro k Norsku. Místní nám tu potvrdili, že srpen je největší sezona a ceny všeho se zvyšují třeba o 100%.

Pláže

Všude je tu spousta pláží, na kterých by byl člověk schopný být uplně sám, ale bez auta se nikam téměř nedostanete.

Turisté

Co se turistů týká, tak z 90% to byli samí Italové, kteří jeli z pevninské itálie k moři. Výjimečně jsme tu byli my češi nebo němci. Srpen je hlavní sezóna. Já osobně si myslím, že to tu musí být nádherné na jaře.

Komáři

Velkým bojem pro nás byli komáři. První dny jsme na to nemyslely a obě děti byli hrozně pokousaný a já i Matěj jsme se vůbec nevyspali, protože jsme furt slyšeli, jak bzučej.

0 Comments

Social Share Buttons and Icons powered by Ultimatelysocial