Náš výlet začal opět tím, že jsme chtěli jet někam jinam. V plánu bylo Zell am Zee, ale tak nějak jsme se nakonec shodli, že se nám nechce nikam daleko vláčet a raději si užjime pohody české krajiny.
Vzhledem k tomu, že byl prodloužený víkend a to již od středy, tak byla spousta možností kam jet.

Nakonec to dopadlo následovně:

  • Dva dny v Senohrabech – posázaví kousek za Prahou
  • Jedna noc v Kutné Hoře – byť se jedná o turistický tahák, oba jsme se shodli na tom, že od dob základní školy jsme vlastně v Kutné Hoře nebyli
  • Maleč – chata tety a strejdy v těsné blízkosti města Chotěboř a Sečské přehrady

Senohraby

První výlet byl do Senohrab k posázaví. Vzali jsme do auta Báju a vyrazili. V Senohrabech máme malý baráček (chatku) v centru městečka, kde bydlí naši kamarádi.  Celou středu jsme se nechali mile obskakovat Markem a váleli jsme se na zahradě v hamaku.

Odpoledne jsme společně vyrazili k Sázavě (tentokráte bez pejska, který zůstal na zahrádce). Cíl zhruba 3 kilometrového výletu byl jasný – prvorepubliková plovárna na břehu Sázavy. Na plovárně se celé léto střídají vodáci, kteří sjíždějí Sázavu. Na plovárně je super koupání, skvělé klobásy od lokálního řezníka, dobré pivo a vcelku hnusné langoše. Na koupání je super jak samotná řeka, tak malý přitýkající potůček, který je výrazně čistější a svou hloubkou  ideální pro řádící děti.

Druhý den po rychlém upečení buřtů na zahrádce následoval dosti obdobný výlet. Rodiče vyrazili pěšmo stejnou trasou jako my předchozí den. Vzhledem k tomu, že jsme po předchozí kilometrové procházce byli stále vyčerpaní, jeli jsme k řece autem. Z plovárny jsme přejeli přívozem (který jezdí jak si kdo pískne za 10 Kč na osobu) na druhou stranu Sázavy, kde je plácek s hospůdkou. Původní záměr na výlet na přilehlou zříceninu zmařilo vedro a Bájina touha po vodě. V Sázavě proběhlo Báji první regulerní plavání. Zpátky jsme řeku přebrodili (a ušetřili tak 20 korun na pívo).

Kutná Hora

Další zastávkou, tentokrát už bez Báji, byla Kutná Hora. Nejprve jsme se dojeli ubytovat. Ubytování jsme si opět zajistili přes booking.com – Penzion Apartments Benešova 6. Bylo to hezké, čisté a cenově dostupné ubytování (cca 1200 Kč/noc) blízko centra – dochozí vzdálenost cca 5 minut do historického centra. Původně jsme si mysleli, že součástí apartmánu je i kuchyňka, která nakonec součástí nebyla. Každopádně jsme vybalili věci a rovnou vyrazili do krásného centra Kutné hory.

Hned od té doby, co jsme vyrazili ze dveří měla Zuzka jasný cíl. Sehnat někde dobrou zmrzlinu. Šli jsme tedy směr centrum a já jsem celou dobu kontroloval TripAdvisor a hledal, kde mají nejlepší zmrzlinu. Zuzka se projevila úplně jako oslík ze Shreka, když se u každé cukrárny ptala, zda už to je ta vyhlášená zmrzlina a jestli si jí smí koupit. Pak jsme ji konečně našli Zmrzlinárna Kutná Hora.
Oba jsme si tam dali pár kopečků skvělé zmrzliny a šli jsme směrem ke katedrále sv. Barbory.
Nakonec jsme si udělali drobný výlet kolem centra Kutné hory, pogogooglili, v jakéže kostnici to byl upálený Jan Hus a našli si hospodu, kterou nám opět doporučil TripAdvisor – Hospoda Dačický, kde jsme si dali večeři. Tato hospoda měla být vyhlášená. Nicméně my jsme zase až tak štastní nebyli. Obsluha byla sice příjemná, ale dýl se o jejich pozornost škemralo. Jídlo nebylo z nejlevnějších a nic extra. Možná jsme byli jen ve špatnou chvíli na špatném místě, ale nejlepší recenzi jsme zrovna nenapsali. Poměr cena/výkon – slabé.
Cestou zpět jsme se zastavili ještě na kávu Cafe Levande. Nakoupili jsme si dietní krekry a vyrazili na pokoj, protože Zuzka už nemohla téměř chodit poté, co ji šťípla včela do chodidla.
Na pokoji jsme si udělali pohodu a hráli escape hru.

Ráno jsme si udělali poslední výlet. Navštívit kostnici. Vstup byl za 90Kč/osobu. Vzhledem k počtu turistů jsme ji v rychlosti prošli a vyrazili jsme dál.

Maleč

Z Kutné hory jsme se vydali do Malče. Bylo to cca hodinu cesty po okreskách. V plánu bylo navštívit chalupu tety Mirky a strejdy Libora. Kvůli horku a blížící se bouřce jsme si vyrazili na Sečskou přehrau na koupačku. Nemohli jsme vynechat pivko v místní knajpě a jeli jsme zase zpět na chatu. Jen tak tak jsme unikli dešti, bouřce a krupobití.

Druhý den ráno nás čekala výprava na procházku poblíž Chotěboře. Bohužel jsme už zapomněli, jak se to jmenovalo. Nicméně výlet stál za to. Vyšlo nám ideální počasí a procházka byla akorát.

Jídlo jsme si dali na náměstí v Chotěboři v restauraci Panský dům. Jídlo bylo celkem fajn, bohužel až na obsluhu. Vypadalo to, že ten den měli nové servírky a ještě k tomu se jim rozbila pokladna.
Na všechno se muselo 100 let čekat. Naštěstí se na smaženém sýru nedá nic moc zkazit 🙂

Po cestě zpět jsme se společně vypravili na loupežnou výpravu na hráškové pole. Očesali jsme co jsme mohli a pak jsme jeli pomalu zpět do Prahy, protože jsme se už těšili na našeho malého šťěníka Báju.

Categories: Výlety

Related Posts

Cestopisy

Náš život v Oslu

JAK TO CELÉ VZNIKLO? KDE SE VZALA MYŠLENKA NA ŽIVOT ZA HRANICEMI ČR? První spekulace o životě v zahraničí se v našich hlavách objevila, když jsme se vrátili z výletu z Berlína. Líbilo se nám Read more…

Cestopisy

Lyžovačka ve Schladmingu (10.-17.3.2018)

Naše cesta na lyžovačku do Schladmingu (Rakousko) Na cestu jsme museli vyrazit rozděleni do dvou aut, protože Matějova výbava na cesty naprosto s přehledem zaplní kufr jednoho auta a tentokrát jsme s sebou navíc vezli i lyže, Read more…

Cestopisy

Ich bin ein Berliner !

Den 1 Náš výlet do Berlína splňoval hned několik poprvé: Poprvé s Matějem dál než do Liberce Poprvé na dovolenou do Německa Poprvé do Berlína Matějova účast se projevila již v Roztokách. Rozsah sbalených krámů Read more…